O holčičce, která nechtěla chodit spinkat
Byla jednou jedna holčička a ta nechtěla chodit spinkat. Nechtěla - prostě ne, ne ani trochu, vůbec!!
Maminka s tatínkem jí sice říkali, že to nejde, že každý musí chodit spinkat, ale ona nechtěla.
A tak, když šlo spát sluníčko, šla spát maminka s tatínkem, šli spát kamarádi, šly spát všechny děti. A šly spát hračky. Jenom ta holčička spát nešla.
Jenomže celou noc byla úplně sama. Protože spalo sluníčko a spala maminka s tatínkem, spali kamarádi a spaly všechny děti a spaly i hračky. A když se blížilo ráno, tak ta holčička už měla docela hlad a žížu, ale byla i tak moc unavená, že když se probudilo sluníčko a probudila se maminka s tatínkem a probudily se děti a probudily se hračky, tak ta holčička usnula.
A spala a spala a večer, když usínalo sluníčko a usínala maminka s tatínkem a usínaly děti a usínaly hračky, ta holčička se probudila a zjistila, že už zase všichni spinkají, a že je zase sama.
A tak se rozhodla, že půjde spát jako ostatní.
No a ráno, když se probudilo sluníčko a probudila se maminka s tatínkem a probudily se děti a probudily se hračky, tak se probudila i ta holčička a všichni měli velkou radost, že jsou zase spolu.